Trocha historie

Teď trochu o historii a velkém štěstí v našem podnikání:

Jak už bylo řečeno naše společné začátky byly v Restauraci Modrá Hvězda. Vzali jsme si ji mhv2do nájmu v roce 1996. V té době nebylo vůbec lehké sehnat do začátků podnikání nějaké peníze. Oběhali jsme snad všechny banky, které v té době existovaly a všude žádali půjčku 300.000,-Kč na vybavení diskotéky, kuchyňských spotřebičů a na koupi kulečníkového stolu. Všude se nám vysmáli, že až budeme mít zájem o 3mil. a nějaké nemovitosti k tomu, tak ať přijdeme.

V té době jediné, co jsme měli byl velký elán a chuť začít provozovat něco svého, ale bohužel bez peněz to nebylo možné. Rozhodli jsme se tedy prodat auto v té době velmi pěkné a žádané Opel Astra combi (mimochodem, to jediné, co jsme v té době měli)-zíkali tak potřebné peníze na vybavení, koupili jsme si starou ojetou škodu 120 a začali s podnikáním.

Nejdříve jsme vybavili sál na pořádání diskoték- toho času žádné jiné diskotéky v Malé Úpě nebyly a proto jsme měli pravidelně v pátek i v sobotu úplně plno.

Naší starou Škodovku, která mimochodem zůstala pravidelně stát nejen na červenou, ale i zelenou a vždy si vybrala tu nejrušnější křižovatku, kterou mohla, jsem využili, jako reklamní poutač na naší tehdá úžasnou diskotéku a jezdili po Malé Úpě. Byla popsána lákadly a akcemi na víkendové diskotéky. Vzhledem k tomu, že Modrá Hvězda byla ve Spáleném Mlýně a na Pomezní boudy to bylo celkem z ruky začali jsme s ní i „taxikařit“ Pomezky-Spáleňák.

svat2Mezi naše vzpomínky na Modrou Hvězdu patří i naše svatba v dubnu 1997. Sjeli se tam v pátek ráno naše dvě početné rodiny, aby si užili 2 denní svatební hostinu, při které se dokonce ti neodvážnější v pátek po půlnoci vykoupali v příšerně ledové Úpě. Rána pak byla také velmi náročná, zejména pro ty, kteří pili NONSTOP. Mezi nimi samozřejmě nesměl chybět ani Petr.

Bohužel naše nadšení začalo opadat po roce a půl dřiny, bez jediného dne volna a nekonečné čekání byť jen třeba na jediného hosta za celý den v době mezi sezónami.

A když jsme v srpnu 1997 zjistili, že čekáme miminko, začali jsme zvažovat, že hospoda nebude to pravé ořechové, kde by mělo vyrůstat.

jer_sk1Zjistili jsme, že je v nabídce pronájem penzionu Jeřabinka na Pomezních boudách. Zůčastnili jsme se tedy konkurzu pro zájemce a konkurz vyhráli. Nebyla to až taková výhra, spíš sázka do loterie, protože penzion byl z poloviny vystěhovaný nebo pouze se starým hrozným nábytkem, koupelny měly vytrhané sprchové kouty, v kuchyni nebylo žádné nádobí, některé pokoje byly i bez koberců a majitelé po nás požadovali 2letý pronájem dopředu.

Naštěstí v té době naše rodina zjistila, že snad v podnikání nebudeme až takoví břídilové, vybrala veškeré úspory a s nadějí, že jednou vše vrátíme, nám finančně vypomohla. Vrátili jsme pronájem Modré Hvězdy a šli bezhlavě do toho.

A skutečně se nám podařilo do 2 let vše navrátit a nejen to, koupili jsme si ještě s svat1pomocí stavebního spoření menší byt byt v Trutnově a s malým Kubou, který se nám narodil v květnu 1998, jsme až do roku 2000 přejížděli mezi Trutnovem a Malou Úpou. A abych se přeci jenom s naším hyperaktivním Kubou doma příliš nenudila, začala jsem dodělávat obchodní školu v dobré víře, že nám to v našem podnikání do budoucna může pomoci.

Ještě dnes vzpomínám na naší první zimu na Jeřabince, kdy jsme v průběhu celé zimní sezóny měli ubytovaných všehovšudy 16 rodin. Zato další zima už se během Silvestra a Jarních prázdnin skoro zaplnila. V té době k nám také začali jezdit 3 školy- Z Třeště, Brtnice a Chrudimi- ty první 2 jsou nám věrné až doteď a asi si bez nich tu zimní sezónu ani nedokážeme představit.

Občas nám dokonce nestačila naše kapacita a tak jsme se dohodli se známými, kteří byli v pronájmu v chatě Popelce (150m. od Jeřabinky), jestli by mohli část našich hostů ubytovat.

I proto byl pro nás v roce 2000 celkem šok, když nám oznámili,kub1 že končí s pronájmem z důvodu, že se bude Popelka prodávat. Díky nim jsme však získali kontakt na majitele, který nám vyšel neskutečně vstříc a Popelku nám prodal na splátky. Nastalo nám tedy další tentokráte 5 ti leté období splácení.

Nebyla to však lehká doba, zjistili jsme, že je dojíždění do Trutnova velmi časově i finančně náročné a byli jsme nuceni byt v roce 2001 prodat.

Pomohlo nám to pokrýt alespoň 1 splátku- museli jsme se však nastěhovat na 1 rok do apartmánu na Popelce o velikosti 12m.2 s malou kuchyňkou, malou koupelnou se záchodem a to vše s 2letým Kubíkem.

Naštěstí se po roce uvolnil byt na Celnici po Petrově mamince, která se odstěhovala a my se tak mohli po jeho úpravě nastěhovat do bytu 3+1- to byla nádhera.

jon1V roce 2004 se nám narodil náš druhý syn Jonášek. Návštěvnost stále stoupala, bylo to velmi pěkné, ač pracovně namáhavé období. Petr stále vařil, zásoboval, chystal na Popelce dříví na zimu…. Já obsluhovala, obsazovala penziony. Abych se po ukončení školy nenudila otevřeli jsme na chatě Popelce směnárnu s upomínkovými předměty, kde jsem byla každý den v období hlavních sezón.

Po doplacení splátek na Popelku jsme se snažili přinutit nájemce o investování do přestavby Jeřabinky, popř. o její odkup a to hlavně z důvodu, že se začali zvyšovat požadavky hostů na komfort ubytování a společné koupelny již nedostačovali a začínali připomínat spíše éru komunistického ubytování. Nájemce však o nějakých úpravách nechtěl ani slyšet- velkým úspěchem tak byla alespoň výměna starých oken, kterými v zimě profukoval i sníh do pokojů- za moderní a velmi pěkná dřevěná Eurookna. Tím však vyšší investice byly ukončeny. Velmi jsme se báli, že nám začnou hosté ubývat a to i přes to, že jsme se s většinou z nich natolik spřátelili, že jsou i tací, kteří k nám bez přestání jezdí i 11 let. Nebylo příliš lehké si hosty udržet za těchto podmínek a navíc se v zimě muselo dojíždět do Skiareálu přeplněnými Skibusy a o léto příliš velký zájem nebyl. Začali jsme velmi zvažovat co dál, jestli pronájem nepustit a nekoupit krásný nově přestavěný penzion v Eliščině údolí asi 400m. od Popelky.

Už jsme byli tak dalece, že jsme si u banky vyřídili tehdy naší první Hypotéku na koupivra12 tohoto pro nás vysněného penziónku. V té době se na nás štěstí usmálo již po několikáté a mi měli štěstí v neštěstí, protože z koupě nakonec, díky nesrovnalostem v dluzích prodávajícího sešlo. My s příslibem na nemalou částku peněz v bance začali rychle hledat jinou vhodnou nemovitost k investování.

A našli- naší úžasnou Chaloupku v ráji, kterou tak milujeme pro její polohu v nádherném Českém ráji, pro její klid a krásný interiér na kterém si její předchozí majitel dal opravdu záležet!

Psal se rok 2006.

13092008193Díky nemalým splátkám jsme museli začít chalupu pronajímat a od té doby jsme měli celkem problém se na ní vůbec dostat. Buď o ní byl takový zájem, že byla stále obsazená, nebo jsme pro změnu měli na horách hosty, kterým se musíme věnovat, a není tedy možné odjet. Dodnes zvažujeme, jak to budeme do budoucna řešit, abychom měli možnost si jí více užívat!

Český ráj je ráj na zemi a je tak opravdu moc krásně, milujeme ho stejně, jako Krkonoše.

V roce 2008 jsme se rozhodli, že když nemůžeme opravit Jeřabinku, opravíme alespoň Popelku.

Z původní plánované menší přestavby však došlo k rozsáhlé přestavbě, při které došlo k výměně oken, přestavbě koupelen, obložení pokojů, venkovního obložení, výměna okapů a stříšek nad vchodem a směnárnou, výměnou všech radiátorů, nátěrem chalupy, izolace podřezáním celé chalupy atd… Finance tedy nakonec nevystačily a my tak museli navýšit naši již tak nemalou Hypotéku.

Přestavba se však zdařila a Popelka je natolik oblíbená, že si všichni raději zamlouvají pronájem na další rok, aby měli šanci se na chatu v zimě dostat.

nn3To léto 2008, kdy Popelka procházela rekonstrukcí, však přišel nečekaný zvrat a majitelé Jeřabinky se rozhodli penzion prodat. Ne, že bychom nebyli rádi, vždyť jsme o nic jiného roky neusilovali, ale přišlo to zcela nevhod díky investici do chalupy a přestavby Popelky. Nakonec se však vše podařilo a mi ač s měsíčním limitem na koupi ji slavnostně na konci července 2008 opravdu odkoupili!

Začali velké plány na postupnou přestavbu Jeřabinky- jenže s tak už velkými měsíčními splátkami Hypotéky si něco plánujte!

Díky výstavbě sjezdovky 1.000m. dlouhé přímo za Jeřabinkou jsme se rozhodli upřednostnit před přestavbou výstavbu Skibaru, který nám dával šanci zrychlit později přestavbu Jeřabinky.

A to se také stalo- ač s velkými problémy nepřejících sousedů, P1130047stavebního úřadu i obce se nám podařilo v roce 2009 vybudovat v zadní části Jeřabinky Skibar Jeřabinka.

Na tento počin jsme velmi pyšní a práce ve Skibaru nás velice baví! Nevíme sice v zimě kam dřív skočit, ale díky samostatnosti našich dětí se dá vše zvládnout.

No a na podzim v roce 2010 jsme zahájili etapu našich vysněných koupelen prozatím pouze v prvním patře, ale s vidinou, že hned další rok budeme pokračovat i ve 2 patře a podkroví.

To se také stalo a v říjnu 2011 jsme zahájili přestavbu zbývajících koupelen a nejen to vybudovali jsme pro hosty i dětskou hernu a kuchyňku.

Tak a pokud jste vydrželi číst až do konce, znáte již naší celou historii podnikání, včetně našich vysněných plánů, z nichž se některé za velkého ŠTĚSTÍ a našeho elánu uskutečnili!

A vzhledem k tomu, že si uvědomujeme, že se vše mohlo udát nejenom díky naší snaze něco vybudovat, zlepšit, či jiné…., ale hlavně díky hostům, kteří k nám jezdí, jezdili a budou jezdit!

TAKŽE VĚŘTE, ŽE SI VÁS OPRAVDU VELMI VÁŽÍME A MÁME RADOST Z KAŽDÉHO BYŤ JEN JEDINÉHO HOSTA A TO I NA JEDINOU NOC!